Kadeřnictví Praha

navrhuje vlasové doplňky ovládá techniky trvalého barvení, odbarvování vlasů, krátkodobé přelivy, tónování vlasů, a z vlastní praxe vím, že tato práce není nejjednodušší a vyžaduje, tak jako jiné obory, určité předpoklady. Práce je zaměřena i na obor kadeřnice, v Náměstí Míru něm nemám vlastní zkušenosti, ale vždy jsem pracovala ve studiu nabízející kadeřnické, kosmetické a příbuzné služby. Tyto dva obory spolu velmi často spolupracují a vyžadují pro práci stejné předpoklady. Kosmetičky jsem taktéž učila jako učitel odborných předmětů a I.P.Pavlova praxe. Znám tedy tento obor ze studijní stránky stejně jako ze stránky profesní. Cílem práce je zjistit jakým způsobem absolventi kadeřnici Prahu základních škol vybírají své budoucí povolání, co tvoří jejich kritéria a kdo je ovlivňuje v jejich rozhodování. Výběr povolání je pro žáka posledního ročníku základní školy jeho doposud nejdůležitějším rozhodnutím v životě. Každý z nás je obdařen jinými schopnostmi a vlohami, tak aby svět byl vyrovnaný. To znamená, že si musíme vážit vědců, lékařů, manažerů stejně, jako pekařů, zedníků, instalatérů a podobných profesí. Jedni bez druhých by se neobešli a žádná z profesí není zbytečná. Je pravdou, že se zaměstnání výrazně liší finančním ohodnocením, v některých případech a několikanásobně. Mnohem lákavěji pak vypadá profese Praze kadeřnickými salony pracovníka v obleku s kufříkem a drahým mobilním telefonem v ruce, než pracovníka v montérkách. Trh práce je ale nekompromisní a dává

větší šanci především těm nejlepším. Jsme svědky slučování středních škol rozličných oborů s cílem co nejefektivněji snížit instalatérem Prahou

Kadeřnictví Praha

náklady na provoz. Ne vždy je toto rozhodnutí šťastné a není výjimkou, že následkem sloučení přichází škola o těžce získanou Muzeum prestiž a tím pádem i o budoucí žáky. Střední školy, tak jako jiné ekonomické subjekty, bojují o přežití a snaží se na trhu udržet co nejdéle. Vybrat si povolání při dnešním množství středních škol a naopak malému počtu dětí, možná nevypadá tak obtížně. Školy často polevují od svých nároků v přijímacích řízeních ve snaze zaplnit třídy plným počtem žáků a tím si zabezpečit svoji existenci alespoň v následujícím školním roce. Minuly doby, kdy se na kosmetičku hlásily dívky s vyznamenáním, a na kadeřnici byly přijaty s kadeřnictví Praha nižším klasifikačním průměrem jen z protekce. Dalo by se říci, že správný výběr školy není v dnešní době rekvalifikací až zase tak důležitý. Vždyť když se mi tam nebude líbit nebo mi to nepůjde, pod tlakem rodičů si dodělám maturitu a pak už si budu dělat, co Zvonařka chci. V dnešní době plné rekvalifikačních kurzů to nebude žádný problém. Není to ovšem tak idylické jak by se na první pohled zdálo. I rekvalifikační vzdělávání má svá úskalí nejen v tom, že si je musíme platit v plné výši pokud nevyužíváme výhod uchazeče o kadeřnicemi Prahy zaměstnání evidovaného na Úřadě práce a ten nám kurz uhradí a to nebývá zrovna malá položka, ale také v budoucím hledání uplatnění. Z pohledu zaměstnavatele, který potřebuje zaměstnance s daným vzděláním, a má deset uchazečů, z čehož polovina jsou.